Individuální vs. skupinová psychoterapie: Jaký formát vám skutečně pomůže

Stojíte před volbou: individuální terapie nebo skupina? Oba formáty mají stejnou účinnost - to potvrzují výzkumy z posledních 40 let. Ale který vám skutečně pomůže teď? To záleží na vás, vašich potřebách a tom, co vás v daném okamžiku drží v životě. Nejde o to, který je „lepší“. Jde o to, který vám dává prostor, kde se můžete najít.

Co vám individuální terapie skutečně nabízí

Individuální psychoterapie je jako zrcadlo, které vám ukazuje vnitřní svět bez rušivých hluků. Máte terapeuta celou hodinu - 50 minut - jen pro sebe. Tam, kde v běžném životě někdo přeruší, předstírá, nebo se vyhýbá, v terapii můžete být přesně takový, jaký jste. To je silná věc.

Když jste například zmatení z toho, proč se vždycky dostáváte do stejných vztahů, kde se cítíte nechápáni, individuální terapie vám umožní prozkoumat to hluboko. Terapeut vás nechá říct, co vás trápí, a pomůže vám najít vzory, které se opakují. Nejde jen o to, co se stalo. Jde o to, jak to vás formuje dodnes.

Pro některé je to jediný způsob, jak se otevřít. Když máte těžkou deprese, úzkost, nebo jste právě přežili ztrátu, potřebujete bezpečný prostor - bez toho, aby vás někdo posuzoval, srovnával nebo očekával odpověď. V individuální terapii to prostě nemusíte mít. Stačí být.

Cena za jednu hodinu se v Česku pohybuje mezi 800 a 1500 Kč. To je drahé, ale pro mnoho lidí je to investice do toho, aby přestali být v pasti svých myšlenek. A co je důležité: když máte akutní problém - například sebevražedné myšlenky nebo paralyzující úzkost - individuální terapie je často jediná možnost, která vám může okamžitě pomoci.

Co vám skupinová terapie dává, co individuální ne

Skupinová psychoterapie není „terapie pro více lidí najednou“. Je to jiný svět. V skupině je 6 až 12 lidí, terapeut a 90 minut, kde se všechno odehrává mezi vámi. A právě tam je síla.

Představte si, že vám terapeut říká: „Vypadá to, že se cítíte nechápáni, když někdo kritizuje.“ A vy mu věříte. Ale pak někdo jiný z skupiny řekne: „Já to taky dělám. Když mě někdo kritizuje, já se hned zavřu. A věřím, že to znamená, že jsem špatný.“ A najednou to nezní jako teorie. Zní jako pravda. Protože to říká někdo, kdo to prožívá stejně.

Skupinová terapie je jako živý sociální experiment. V ní se naučíte, jak vás ostatní vidí - a to je věc, kterou individuální terapie nemůže nahradit. Když máte problémy s vztahy, sociální úzkostí, nebo se cítíte „jiný“, skupina vám ukáže, že nejste jediný, kdo se tak cítí. A to je osvobození.

Podle výzkumů je skupinová terapie zvláště účinná pro lidi s poruchami osobnosti, závislostmi nebo posttraumatickým stresem. V skupině můžete překonat to, co jste zažili v rodině - a to bez toho, aby vás někdo „vyzdvihoval“ nebo „vybízel“. Prostě jste v ní, a ona vás přijímá.

Cena? V průměru 300 až 600 Kč za hodinu. To je třikrát levnější než individuální terapie. A přestože je v ČR méně skupin než by mělo být - 67 % ambulancí je neplně obsazeno nebo je vůbec ne nabízí - ta, které jsou, fungují. A čekací doba je kratší: 1,8 měsíce proti 4,2 měsíce u individuální terapie.

Co vás může odradit od skupiny - a proč to není důvod

Někteří lidé říkají: „Nemůžu se otevřít před cizími lidmi.“ Nebo: „Budu se cítit vystavený.“ To je normální. A přesto je to nejčastější překážka, kterou lidé překonávají.

První tři sezení jsou vždy těžká. Většina lidí se cítí nejistě, přemýšlí, co říct, nebo se snaží být „dobrým“ členem. Ale pak se něco změní. Někdo řekne něco, co vás zasáhne. Někdo pláče. Někdo se směje. A najednou už nejste jen pozorovatel. Jste součástí něčeho většího.

Podle American Group Psychotherapy Association byste měli být schopni 20 minut setrvat v skupině bez úzkostného záchvatu. To neznamená, že musíte být „silný“. Znamená to, že se nemusíte bát, že se vám něco stane. A pokud se vám stane - terapeut a skupina vás tam podpoří. Neodpustí vás. Neřeknou: „To je na tebe.“

Na portálu aneb.cz napsala jedna žena: „Terapeut mi říkal roky, že jsem příliš závislá. Až když to řekli ostatní, to mi to došlo.“ To není náhoda. To je síla skupiny. Když to řekne někdo, kdo je stejně zraněný jako vy, přestane to být kritika. Stává se pravdou, kterou můžete přijmout.

Když potřebujete obojí - a proč to funguje

Většina lidí, kteří vyzkoušeli obě formy, říká: „Chtěl bych mít obě.“ A mají pravdu.

Individuální terapie vám dává hloubku. Skupinová vám dává realitu. V individuální terapii zjistíte, že se vždycky vyhýbáte konfliktům. V skupině vás někdo přímo zastaví: „Proč to děláš?“ A vy se musíte rozhodnout: budete pokračovat ve starém vzoru, nebo se pokusíte něco jiného.

Prof. Jiří Raboch z 1. LF UK říká, že kombinace obou forem vede k nejrychlejším změnám. Proč? Protože v individuální terapii získáte nástroje. V skupině je hned použijete. A vidíte, co funguje - a co ne.

Průzkum Asociace českých a slovenských psychologů z roku 2023 ukazuje, že 45 % klientů preferuje kombinaci. A není to náhoda. Je to přirozené. Lidé potřebují jak vnitřní hloubku, tak vnější zpětnou vazbu. A skupina je jediné místo, kde to můžete mít najednou.

Co si pamatovat, když se rozhodujete

Neexistuje „správná“ volba. Jen ta, která vám teď odpovídá.

Volte individuální terapii, pokud:

• Máte akutní krizi - deprese, úzkost, sebevražedné myšlenky
• Potřebujete bezpečný prostor, kde se nemusíte vystavovat
• Chcete hluboce pochopit své vnitřní procesy - co vás tlačí, co vás dělá, co vás bojí

Volte skupinovou terapii, pokud:

• Chcete pochopit, jak fungujete ve vztazích
• Často se cítíte nechápáni, izolovaně nebo „jině“
• Chcete vidět, že jste nejený, kdo se tak cítí
• Chcete naučit se nové způsoby komunikace - nejen o nich, ale o sobě

Nejde o to, kdo je „silnější“ nebo „schopnější“. Jde o to, co potřebujete teď. A to se může změnit.

Co se děje v Česku - a proč to mělo být jinak

V Česku je problém nejen v tom, že lidé nevědí o skupinové terapii. Je v tom, že systém ji téměř zcela ignoruje.

78 % peněz na psychoterapii jde na individuální formu - i když výzkumy ukazují, že skupinová je stejně účinná a levnější. Zatímco čekací doba na individuální terapii je přes čtyři měsíce, skupinová je k dispozici za 1,8 měsíce. A přesto se jí lidé vyhýbají - ne protože nefunguje, ale protože ji neznají.

Podle dat České lékařské komory pouze 28 % klinických psychologů má specializaci ve skupinové psychoterapii. To je jako kdyby většina lékařů neuměla léčit zlomeniny - a přesto byste se k nim obraceli s bolestí ruky.

Ale něco se mění. Ministerstvo zdravotnictví plánuje do roku 2025 zvýšit financování skupinových programů o 25 %. Vznikají hybridní formy - například „Skupina Online“ v Praze, která kombinuje fyzické setkání s online podporou a zvýšila účast o 37 %. Prof. Zdeněk Vnuk z Olomouce předpovídá, že podíl skupinové terapie v komplexní péči se do roku 2030 zvýší z 22 % na 35 %.

To není jen otázka peněz. Je to otázka toho, jak chápeme léčbu. Léčba není jen o tom, aby vás někdo poslouchal. Je to o tom, aby jste se naučili žít znovu - a to nejlepší místo na to je tam, kde žijí i jiní.

Co dělat dál - krok za krokem

Pokud se rozhodnete začít:

1. Přemýšlejte o tom, co potřebujete. Je to hluboké porozumění sobě? Nebo je to potřeba změnit, jak fungujete s lidmi?
2. Zkontrolujte nabídku v oblasti. Vyhledejte terapeuty, kteří nabízejí skupinovou terapii. Na psychinfo.cz nebo v Asociaci českých a slovenských psychologů najdete seznamy.
3. Nebojte se vstupního rozhovoru. Před skupinovou terapií je vždy 2-3 individuální hodiny. Tam se terapeut podívá, zda jste pro skupinu připravený - a zda skupina je pro vás vhodná. To není test. Je to kontrola, zda to bude fungovat.
4. Počkejte na první setkání. Nečekáte, že se „okamžitě změníte“. Čekáte, že se začnete cítit jinak - a to může trvat několik týdnů.
5. Zkuste kombinaci. Pokud máte možnost, začněte individuálně - a pak přidejte skupinu. Nebo naopak. Více lidí se změní, když mají obě.

Nejde o to, kdo je „správný“ terapeut. Jde o to, kdo vás najde - a kdo vás nechá najít sebe.

Nejde o to, kdo je silnější. Jde o to, kdo je připravený. A připravený je ten, kdo se nebojí hledat odpovědi - i když je musí hledat s ostatními.