Po pokusu o sebevraždu je kritický okamžik, kdy je potřeba okamžitá a komplexní péče - lékařská, psychologická i sociální. Správně nastavený plán v prvních dnech a týdnech může zaznamenat rozdíl mezi opakováním krize a stabilizací.
První 24‑48 hodin - zajištění bezpečného prostředí
V první dvojčce hodin se soustředíme na fyzickou bezpečnost. Pokud je podezření na zhoršený stav, okamžitě voláme záchrannou službu nebo přivádíme pacienta na pohotovost. V nemocnici se pak provede hospitalizace na psychiatrickém oddělení. Průměrná doba pobytu v českých podmínkách se pohybuje od 14 do 28 dnů, přičemž délka závisí na závažnosti stavu a dostupnosti ambulantní následné péče.
Lékařská péče během hospitalizace
Na oddělení probíhá komplexní vyšetření: fyzické, laboratorní a psychologické testy. Pokud se zjistí diagnóza (deprese, úzkostná porucha, bipolární afektivní porucha apod.), spustí se farmakoterapie. Často se používají antidepresiva (SSRI) a někdy i antipsychotika, aby se snížila akutní suicidální tendence. Součástí léčby je i psychoterapie - kognitivně‑behavní terapie nebo dialektická terapie jsou nejčastější volbou.
Krizová intervence a asertivní péče
Když pacient opustí nemocnici, nastupuje tým, který praktikuje asertivní péči. Tento model, který používá Centrum duševního zdraví v Proseku, zahrnuje aktivní vyhledávání klientů - telefonáty, domácí návštěvy, připomínky schůzek. Studie z roku 2022 ukazují, že tento přístup snižuje opakování pokusu o 67 %.
Bezpečnostní plán - co v něm musí být
Klíčovým nástrojem je sebevražda bezpečnostní plán. Vytváří se společně s psychiatrem a psychoterapeutem a obsahuje čtyři pilíře:
- Identifikace výstražných signálů (např. ztráta spánku, narůstající izolace).
- Interní strategie pro okamžité uklidnění (dechová cvičení, krátká procházka, rozptýlení).
- Seznam důležitých kontaktů - rodina, terapeut, 24‑hodinová linka Linka důvěry (116 123).
- Praktické kroky ke zajištění bezpečného prostředí (odstranění prostředků, uzamčení léků, informování spolubydlících).
Plán se pravidelně reviduje, aby byl aktuální a realistický.
Role rodiny a sociální podpora
Rodiče, partneři a přátelé hrají zásadní roli. Experti z iROZHLAS zdůrazňují, že je nutné nebagnetizovat pocity, brát situaci vážně a udržovat kontakt. Rodinná terapie se stává standardem, zejména u dětí a adolescentů, kde se problémy často zakládají na rodinných konfliktech. V Lounách, Velké Bíteši i na Klinice dětské psychiatrie FN Motol je rodinná terapie součástí léčebného plánu.
Návrat k běžnému životu - co dělat v prvních týdnech
Po propuštění se doporučuje postupně obnovovat denní režim:
- Stanovit malé, dosažitelné cíle (např. vstát a najít snídani ve stejnou hodinu).
- Omezit velká životní rozhodnutí - změna zaměstnání nebo stěhování by měly počkat alespoň 3 měsíce.
- Udržovat strukturovaný spánkový režim - 7‑9 hodin spánku.
- Pravidelně se setkávat s terapeutem - ideální frekvence je každé 1‑2 týdny během prvních 2 měsíců.
Program Nejsi sám, který nabízí peer‑support od lidí, kteří už krizi přežili, zvyšuje pocit naděje u 89 % účastníků po šesti týdnech.
Dostupné zdroje pomoci v ČR
V krizové situaci lze využít několik kontaktů:
- Linka důvěry (116 123) - nonstop, anonymní telefon.
- Krizová intervence 24/7 - regionální týmy v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a Liberci.
- Centra duševního zdraví - např. Prosek, Krásno, Olomouc.
- Dětské psychiatrické ústavy - Louny, Velké Bítěš, Opařany, FN Motol.
- Pilotní projekt Krize bez hranic - poskytuje okamžitou podporu bez nutnosti hospitalizace.
Tabulka - Hospitalizace vs. ambulantní péče
| Parametr | Hospitalizace | Ambulantní péče |
|---|---|---|
| Délka pobytu | 14 - 28 dní | 1‑2 setkání měsíčně |
| Intenzita sledování | 24 h dohled, komplexní tým | Telefonické/online check‑in |
| Možnost úpravy léčby | Okamžité změny medikace | Postupná úprava po konzultaci |
| Riziko opakování během 3 měsíců | ~10 % | ~25 % |
Často kladené otázky (FAQ)
Jak rychle by měl člověk vyhledat odbornou pomoc po pokusu?
Ideální je kontaktovat psychiatra nebo krizovou linku během prvních 72 hodin. Studie z roku 2022 ukazují, že šance na úspěšnou stabilizaci klesá, pokud se pomoc oddálí více než dva týdny.
Může být osoba po pokusu hospitalizována i bez souhlasu?
Ano. V českém právním řádu lze provést nezbytnou hospitalizaci, pokud existuje bezprostřední riziko dalšího sebezničení. Soudní rozhodnutí není vždy nutné, ale je často vyžadováno písemné potvrzení odborníka.
Jak zapojit rodinu do terapie?
Rodinná terapie se provádí jednou až dvakrát týdně v rámci dětských psychiatrických zařízení. Klíčové je vytvořit bezpečný prostor, kde každý může vyjádřit své pocity bez odsuzování.
Co zahrnuje bezpečnostní plán?
Plán obsahuje výstražné signály, okamžité copingové techniky, seznam kontaktů (psychiatr, terapeut, 24‑hodinová linka) a konkrétní kroky k odstranění přístupů k prostředkům.
Jaký je rozdíl mezi hospitalizací a asertivní péčí?
Hospitalizace je intenzivní péče na místě, která trvá týdny. Asertivní péče je ambulantní model, kde tým aktivně sleduje pacienta po propuštění, poskytuje telefonické a domácí návštěvy a pomáhá udržet kontinuitu léčby.
Klíčové je nezůstat sám, nezapomenout na plán a využít dostupné služby. První týdny jsou rozhodující, ale s pěkným týmem a rodinou se lze vrátit k plnohodnotnému životu.
