Jedna z nejčastějších představ o autismu je, že lidé s touto poruchou nemají schopnost rozumět myšlenkám druhých. Tato myšlenka je však značně zjednodušená. Ve skutečnosti je situace složitější - autismus neznamená absenci teorie mysli, ale odlišný způsob, jak mozek zpracovává sociální informace. Teorie mysli je klíčovým nástrojem pro porozumění, jak lidé s PAS vnímají svět a jak v psychoterapii můžeme podporovat jejich rozvoj.
Co je teorie mysli a jak se vyvíjí?
Teorie mysli je schopnost jednotlivce rozumět a předpovídat chování druhých na základě představy o jejich mentálních stavech, vědomí a perspektivě.
Tento koncept objevil v 80. letech 20. století Alan Leslie a dále rozvíjel Simon Baron-Cohen. U zdravě rozvíjejících se dětí se teorie mysli začíná formovat kolem čtvrtého roku života. Například dítě pochopí, že když někdo nevidí hračku, bude myslet, že je pryč. Vědci to testují pomocí Sally-Ann testu, který měří schopnost rozpoznat falešná přesvědčení. Dítě s rozvinutou teorií mysli ví, že když Sally schovala hračku do koše a Ann ji přesunula do krabice, Sally bude hledat hračku tam, kde ji schovala.
Deficit teorie mysli v autismu
Autismus je neurologická rozvojová porucha, která se projevuje poruchami sociální komunikace, opakujícím se chováním a omezenými zájmy.
U dětí s poruchou autistického spektra (PAS) často dochází k narušení této schopnosti již v raném vývoji. Podle Baron-Cohena (2006) mají mnozí autisté potíže s rozpoznáváním emocí druhých nebo předpovídáním jejich chování. To se projevuje například v nedostatku sdílené pozornosti - dítě s PAS může nechápout, proč by mělo ukazovat na objekt, který ho zajímá, aby jiný člověk také viděl. Podle dokumentu DSpace.cuni.cz (2011) deficit v teorii mysli vysvětluje tři hlavní příznaky autismu, tzv. "triádu":
- Problémy v sociálním vývoji (např. obtíže s udržením kontaktu)
- Poruchy komunikace (např. opakování frází nebo neobvyklý jazyk)
- Limitované hry (např. předstírání při hře je slabé nebo chybí)
Jiné teorie vysvětlující autismus
Teorie mysli není jediným vysvětlením autismu. Existují i další klíčové modely:
| Teorie | Hlavní představitel | Klíčové myšlenky | Projev u autistů |
|---|---|---|---|
| Teorie mysli | Simon Baron-Cohen | Schopnost rozumět mentálním stavům druhých | Potíže s rozpoznáváním emocí a předpovídáním chování |
| Oslabená centrální koherence | Uta Frith | Neschopnost vidět celkový kontext, zaměření na detaily | Lpění na drobnostech, obtíže s abstrakcí |
| Exekutivní dysfunkce | Frith a Russell | Problémy s plánováním, flexibilitou, kontrolou chování | Nemohou snadno přepínat mezi úkoly, obtíže s organizací |
Kritika tradičního pohledu na teorii mysli
Nick Walker, aktivista za neurodiverzitu, kritizuje mylné představy o autistech. Ve svém videu zdůrazňuje, že tvrzení "autisté nemají teorii mysli" je zjednodušující a neodpovídá současným poznatkům. Walker argumentuje, že autisté mají afektivní empatii (schopnost cítit city druhých), ale mohou mít omezenou kognitivní empatii (schopnost logicky pochopit myšlenky). Navrhuje koncept transneurotypové kompetence, který popisuje schopnost autistů přizpůsobovat se neurotypickému světu, aniž by ztratili svou identitu.
Podle jeho výzkumu mnozí autisté vyvíjejí tuto kompetenci od dětství, protože společnost je trestá za nekonformní chování. Walker ukazuje, že problém není v autistech samotných, ale v nedostatečném pochopení jejich potřeb.
Praktické aplikace v psychoterapii
V psychoterapii se teorie mysli využívá pro rozvoj mentalizace - schopnosti rozumět vlastním i druhým mentálním stavům. Vymětal (2001) popisuje tři klíčové etapy terapie pro osoby s PAS:
- Etapa rigidních názorů - klient má pevná pravidla a je vzdálen svému prožívání. Terapeut pomáhá identifikovat konkrétní situace, kde dochází k nedorozuměním.
- Etapa odtažitého vyprávění - klient mluví o svých zkušenostech jako o vzdálených faktech. Terapeut používá techniky jako role-play nebo vizualizaci, aby pomohl klientovi propojit myšlenky s city.
- Etapa reflexe - klient začíná uvažovat o svých názorech jako o potenciálně měnitelných. Terapeut podporuje otázky typu "Co by se stalo, kdyby jsi se choval jinak?"
Klíčovým nástrojem je také Sally-Ann test, který slouží k hodnocení schopnosti rozpoznat falešná přesvědčení a je často používán v terapii pro děti. Další praktické metody zahrnují cvičení na rozpoznávání emocí pomocí obrázků nebo her s pravidly, která vysvětlují sociální situace.
Moderní přístupy: neurodiverzita a respekt k odlišnosti
Největší změna v terapii autismu přichází z pohledu na neurodiverzitu. Podle materiálu PCA Institutu z roku 2023 je klíčové pochopit, že autismus není něco, co lze "odstranit" - je to nedílná součást identity. Moderní terapeuté se proto zaměřují na:
- Respekt k individuálním potřebám - místo toho, aby se snažili "napravit" autistu, podporují jeho silné stránky (např. detailní pozornost, logické myšlení).
- Spolupráci s klientem - terapie je společně navržená, ne jednostranně určená.
- Vzdělávání rodin - pomáhají blízkým pochopit, jak podporovat komunikaci bez tlaku na konformitu.
Na Masarykově univerzitě v Brně se zkoumají integrativní modely, které kombinují teorii mysli, centrální koherenci a exekutivní funkce. Výsledky ukazují, že nejúčinnější terapie jsou ty, které respektují specifický způsob myšlení autistů místo toho, aby se snažily změnit jejich přirozený způsob vnímání světa.
Závěr: Co dělat, když pracujete s osobou s PAS?
Když se setkáte s autistou, nejprve se zaměřte na jeho silné stránky. Neptejte se "Proč to neumí?", ale spíše "Jak bychom to mohli zjednodušit?". V terapii je důležité:
- Nepředpokládat, že chybí empatie - mnozí autisté cítí city hluboce, ale mají potíže s jejich vyjádřením.
- Poskytnout jasné a konkrétní pokyny - abstraktní výrazy jako "budiž to lepší" mohou být nejasné.
- Využít vizuálních nástrojů - obrázky, schémata nebo fyzické předměty pomáhají objasnit komplexní situace.
Podle Hrdličky (2004) je klíčové pochopit, že odlišnost není nedostatek. Terapie by neměla směřovat k "normalizaci", ale k tomu, aby osoba s PAS mohla žít plným životem ve svém vlastním způsobu. Tento přístup není jen etický - je také efektivní. Lidé s PAS, kteří jsou respektováni ve své identitě, dosahují výrazně lepších výsledků v sociálních dovednostech a sebeúctě.
