Stává se, že po několika sezeních s terapeutem cítíte, že něco není v pořádku. Možná se necítíte slyšení, nebo vás terapeut nějakým způsobem zneužívá. Možná se prostě necítíte s ním dobře. A přesto se ptáte: Je to normální změnit terapeuta? A jak to udělat, aby to nebylo křivé, nebo nevyvolalo vás vnitřní pocity viny?
Ano. Je to naprosto normální. A nejen normální - je to i zdravé. V České republice máte právo změnit terapeuta, kdykoliv si to přejete. Nejde o selhání. Nejde o to, že jste „špatný klient“. Jde o to, že terapeutický vztah není jako sňatek - nemusíte ho trpět jen proto, že jste ho začali. Mnoho lidí musí vyzkoušet více než jednoho terapeuta, než najdou toho, který jim opravdu pomůže. Podle průzkumu z roku 2022 zhruba 37 % lidí v terapii změnilo alespoň jednoho terapeuta. A ti, kteří to udělali, dosáhli lepších výsledků než ti, kteří zůstali s nesvým terapeutem.
Co znamená, že terapeut nesedí?
Není to jen o tom, že vás někdo „nebaví“. Je to o tom, zda vám terapeut umožňuje být tím, kým jste. Pokud se po třech sezeních stále cítíte jako „výrobek“, který se má „napravit“, nebo pokud vás terapeut přerušuje, zavádí do diskuse své názory, nebo se chová jako „přítel“ nebo „učitel“, pak něco není v pořádku.
První signál: nečujete se slyšení. Terapeut nezakládá vaše emoce na vlastní zkušenosti, neříká „já bych to udělal jinak“, ale vás nechává mluvit. Pokud vám vždycky říká, co máte cítit, nebo vás „přesvědčuje“, že vaše pocity nejsou „správné“, pak to není terapie - to je kritika.
Druhý signál: techniky, které nechápete. Pokud vám terapeut říká „udělejte si vnitřní obraz“ nebo „vraťte se do dětství“, ale nevysvětluje, proč to děláme a jak to má pomoci, pak se nejedná o vzdělávání - jde o magii. Dobrý terapeut vás nezatěžuje neznámými termíny, ale vás vede k pochopení.
Třetí signál: porušování hranic. Terapeut nemůže být váš přítel, váš mentor, váš milenec, váš záchranný systém. Pokud vás kontaktuje mimo sezení, vypráví o svém životě, nebo se snaží ovlivňovat vaše rozhodování mimo terapii, pak je to porušení etiky. Česká psychoterapeutická společnost to zakazuje - tzv. „fúze rolí“ je nelegální a neetická.
Nejčastější důvod, proč lidé mění terapeuta: 68 % z nich uvádí nesoulad ve stylu komunikace. Někdo potřebuje klid, jiný chce přímé otázky. Někdo potřebuje čas, jiný chce strukturu. To není špatné - to je lidské.
Když se vám to nezdá - ještě to zkusit?
Není každý nepříjemný pocit příznakem, že terapeut nesedí. Někdy je terapie jako zubař - bolest je součástí léčby. Pokud jste po prvním sezení trochu zmatení, ale něco si z něj odnesli - třeba jste si uvědomili, že se cítíte osamělí, nebo že se bojíte být zranitelní - pak je to dobrý signál. Většina terapeutů v Česku (82 %) tvrdí, že první tři sezení jsou klíčová. Pokud se po třech sezeních necítíte lépe, nebo se jen zhoršujete, je čas přemýšlet o změně.
Pamatujte: terapie není o tom, že vás terapeut „zamiluje“. Je to o tom, že vás „přijme“. A když to nečiní, není to vaše vina. Je to jen nesoulad.
Jak změnit terapeuta - bez viny, bez výmluv
Neexistuje žádný „správný“ způsob, jak oznámit změnu. Ale existuje jednoduchý a bezpečný.
Ne musíte vysvětlovat důvody. Ne musíte říkat: „Nesedl jste mi.“ Ne musíte psát dlouhý e-mail. Stačí říct: „Rozhodl jsem se pokračovat s jiným terapeutem. Děkuji za vaši práci.“
Terapeut, který je profesionální, to pochopí. A nezlobí se. A nevytýká vám, že jste „nepřišli na vlastní vůli“. Ví, že to je jeho práce - pomoci vám najít toho, kdo vám sedí. A pokud to neudělal, není to váš problém.
94 % terapeutů v Česku potvrzuje, že změna terapeuta je normální a dokonce očekávaná část terapeutického procesu. Není to přerušení - je to přesměrování.
Nikdo vás nezkontroluje. Nikdo vás nezjistí. Váš terapeut se o tom nedozví. Pokud se k němu kdykoliv vrátíte, nebude vás ptát, proč jste odešli. To je etika. To je profesionální chování.
Co když jste změnili tři terapeuty a pořád nic?
Je to běžné. A není to váš selhání. Je to signál, že možná potřebujete přehodnotit samotný proces.
Podle průzkumu České psychoterapeutické společnosti z roku 2023 se 28 % lidí, kteří změnili více než tři terapeuty, potřebovalo překonat nesprávná očekávání. Někteří si mysleli, že terapie je „řešení“ - že po pěti sezeních budou „v pořádku“. Ale terapie není lék na rychlou úlevu. Je to cesta, která trvá měsíce, někdy roky.
Možná potřebujete jiný přístup. Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) je strukturovaná, má jasný plán, často 12-20 sezení. Pokud potřebujete hlubší prozkoumání minulosti, může být vhodnější psychodynamická terapie. Pokud máte problémy s vztahy, může být dobrý přístup rodinná terapie nebo systémová terapie.
Použijte nástroje jako Hedepy.cz. Filtrujte podle přístupu, specializace, jazyka, ceny. 73 % lidí našlo vhodného terapeuta při prvním pokusu - protože věděli, co hledají.
Cena a praxe
Cena terapie se liší podle místa. V Praze průměrná hodina stojí 1200 Kč, v regionech 950 Kč. Rozpětí je od 600 do 2500 Kč. To záleží na zkušenostech, specializaci a místě. Není důvod, aby byla terapie „drahá“ jen proto, že je „důležitá“. Pokud vám někdo nabízí 200 Kč za hodinu, dejte si pozor - není to vždy kvalita. Pokud vám někdo účtuje 3000 Kč, zjistěte, co přesně dostáváte.
Nezapomeňte: v Česku existuje i možnost terapie přes zdravotní pojišťovnu - ale čekací doba je dlouhá. Většina lidí volí soukromou terapii, protože má rychlejší přístup a větší volbu.
Když chcete předat informace - je to možné?
Terapeuti neuchovávají záznamy. Nezapisují vaše slova. Každé sezení je jen „váš a jeho“ - a to je v pořádku. Pokud chcete, aby nový terapeut věděl něco o vaší minulosti, můžete se domluvit, aby si předali klíčové body. Ale to dělá jen 41 % lidí. 59 % chce čistý začátek. A to je také v pořádku.
Nikdo vás nenutí k tomu. Pokud chcete začít od nuly - udělejte to. Pokud chcete, aby nový terapeut věděl, že jste měli problémy s rodinou nebo úzkostí - napište mu pár vět. To je vaše volba.
Závěrem: změna není porážka
Terapeutický vztah je jako lék - musí sedět. Některé léky nevydržíme, některé nám nevyhovují. Není to vaše chyba. Je to přirozené.
Nejste „zvláštní“ kvůli tomu, že jste změnili terapeuta. Jste zodpovědný, protože jste si dovolili říct: „Tohle mi nevyhovuje.“ A to je největší krok v terapii - přijmout, že vaše potřeby jsou důležité.
Nezůstávejte s někým, kdo vás nevidí. Nezůstávejte s někým, kdo vás nechává víc bolet než pomáhat. Nezůstávejte s někým, kdo vás přesvědčuje, že vaše pocity nejsou „správné“.
Terapie má jediný cíl: pomoci vám být s sebou. A když někdo to neumí - změňte ho. Bez viny. Bez výmluv. Bez omluv.
Je to vaše cesta. A vy máte právo ji vést.
