U lidí s hraniční poruchou osobnosti (HPO) se sebepoškozování nejedná o závislost na bolesti. Je to způsob, jak zastavit vnitřní bouři, která se nechce ztichnout. Když se někdo řeže, spaluje nebo naráží hlavou do zdi, nechce zemřít. Chce jen přestat cítit. A to je ten nejtěžší rozdíl, který musíte pochopit: sebepoškozování není sebevražedný pokus. Je to impulzivní, ale ne závazný způsob, jak zvládnout emocionální přetížení. V Česku má přibližně 1,6 % populace HPO - a z nich téměř tři čtvrtiny se pravidelně ubližuje. To není jen statistika. To jsou lidé, kteří každý den bojují s tím, že jejich tělo je jediným místem, kde se cítí „reálně“.
Proč se lidé s HPO ubližují - a proč to nezastaví?
Nejde o pozornost. Nejde o „křik o pomoc“ ve smyslu, že by někdo chtěl, aby ho někdo našel. Jde o to, že mozek se naučil, že bolest těla zastaví bolest mysli. Když se někdo řeže, uvolní se endorfiny - přirozené analgetikum, které na chvíli utlumí úzkost, hanbu nebo prázdnotu. Výzkumy ukazují, že 86 % lidí s HPO, kteří přestanou sebepoškozovat, zažívá příznaky jako u odvykání - podrážděnost, neklid, nespavost. Je to jako odvykat od narkotik. A 74 % z nich potřebuje stále větší bolest, aby dosáhlo stejného účinku. To je tolerance. A když se bolest stane jediným způsobem, jak se cítit „živě“, přestane být volbou. Stává se nutností.
Naštěstí to neznamená, že to musí trvat celý život. Existují metody, které fungují. A nejde jen o „být silnější“. Jde o naučit se nové dovednosti, které mozek ještě nezná.
Čtyři terapeutické přístupy, které skutečně pomáhají
Neexistuje jedna „správná“ terapie pro všechny. Ale čtyři přístupy mají nejvíce důkazů - a všechny se zaměřují na jedno: naučit mozek, že bolest nejsou jediný způsob, jak se uklidnit.
Dialekticko-behaviorální terapie (DBT) je nejvíce prokázaná metoda. Vytvořila ji Marsha Linehanová v USA v 90. letech. DBT není jen „hovor“. Je to jako fitness pro emoce. Každý týden se pacient učí čtyřem dovednostem: mindfulness (být přítomen), regulace emocí (rozpoznat, co cítí a proč), interpersonální efektivita (jak mluvit o potřebách bez křiku nebo ústupu) a toleranci distressu (jak přežít krizi bez sebepoškozování). V klinických studiích se po roce terapie sebepoškozování snížilo o 77 %. Ale DBT je náročná: 2 hodiny individuální terapie + 2 hodiny skupiny týdně. To znamená, že 30 % lidí se vytrácí - prostě to nezvládnou.
Mentalizační terapie (MBT) se zaměřuje na jinou věc: jak pochopit, co se děje v hlavě - vlastní i druhých. Lidé s HPO často nevědí, zda jejich emoce jsou reakcí na skutečnost, nebo na představu. MBT je jako zrcadlo. Terapeut vás neříká, co máte cítit. Ptá se: „Co si myslíš, že ten člověk právě cítí? A co si myslíš, že ty cítíš?“ Tohle způsobuje, že se lidé začnou „odtáhnut“ od impulzu. Místo aby řezali, řeknou: „Teď se cítím jako kdybych se měl zablábovat - ale možná to jen znamená, že mě někdo zneužil.“ MBT trvá 18 měsíců a má nižší dropout rate - jen 15 %. Ale někteří pacienti říkají, že terapeut „příliš mluví o teorii“ a neříká, co konkrétně dělat, když se začne rukou drápat.
Transference-focused psychotherapy (TFP) se dívá na vztah mezi pacientem a terapeutem jako na zrcadlo všech jeho problémových vztahů. Když pacient začne terapeuta nenávidět, terapeut neodpovídá obranou. Ptá se: „Co si myslíš, že jsem právě udělal? A co si myslíš, že ti někdo dělal v dětství, když jsi cítil stejně?“ Tento přístup je silný, ale vyžaduje velmi zkušeného terapeuta. V Česku je jich málo.
Schematerapie se snaží najít hluboké, dětské přesvědčení, které vás tlačí k sebepoškozování. Například: „Jsem špatný.“ „Nikdo mě nezvládne.“ „Když se někdo zlobí, je to moje vina.“ Schematerapie vás učí, že tyto přesvědčení nejsou pravda - jen starý program, který už nefunguje. A pak vás učí, jak ho přepsat.
Bezpečnostní plán - váš osobní návod, jak přežít krizi
Když se začnete cítit, že „to už nevydržím“, nečekáte, až se něco stane. Máte plán. A ten plán není něco, co vám terapeut vyplní. Ten plán vytvoříte sám, v klidu, když ještě jste v bezpečí.
Bezpečnostní plán má šest kroků, které musí být konkrétní:
- Rozpoznání výstražných signálů: Co se děje předtím? Zrychlený tep? Myšlenky: „Už to nevydržím“? Náhlá únava? Náhlá zlost? Zapište si přesně, co se vás chytá.
- Vnitřní strategie: Co můžete udělat hned? Technika 5-4-3-2-1: Najdi 5 věcí, co vidíš. 4, co se dotýkáš. 3, co slyšíš. 2, co čicháš. 1, co chutnáš. Nebo studená voda na zápěstí. Nebo 5 minut běhu na místě. Nebo píseň, která vás vyvede z hlavy.
- Kontaktování podpůrných osob: Napište si jména a čísla - ne jen „přítel“. Konkrétně: „Jana - 777 123 456 - když se cítím, že se budu řezat.“
- Kontakt na profesionální pomoc: Telefon linky důvěry (116 123), národní krizová linka (1212), nebo adresu nejbližší psychiatrické ambulanci.
- Zajistění bezpečného prostředí: Uložte nůžky, břitky, žhavé předměty pryč. Změňte klíč od bytu. Někdo si to musí pamatovat - a ne jen vy.
- Připomenutí důvodů pro život: Napište si tři věci, proč chcete žít. Ne: „Chci být šťastný.“ Ale: „Chci vidět, jak se moje sestra vydá za muže.“ „Chci znovu slyšet, jak můj pes štěká.“ „Chci se naučit hrát kytaru.“
Podle průzkumu České společnosti pro klinickou psychologii je bezpečnostní plán pro 65 % lidí s HPO nejužitečnější nástroj - i víc než mindfulness. Ale jen pokud ho mají napsaný na papíře, v telefonu, a vytisknutý v kapse. A když ho procvičují - ne jen když je krize.
Farmakoterapie - když léky pomáhají (a když ne)
Žádná léčba nezastaví sebepoškozování sama. Ale léky mohou zmírnit bolest, která ji způsobuje. SSRI antidepresivy (např. fluoxetin) nebo aripiprazol mohou snížit intenzitu impulzů o 30-40 %. Ale varování: u 15-20 % lidí s HPO mohou antidepresivy v prvních 4 týdnech zvýšit riziko sebepoškozování. Proto se léky nikdy nepředepisují samy. Vždy spolu s terapií.
Co je nové - a co se děje v Česku
V Česku je jen 12 certifikovaných DBT týmů a 8 MBT programů. Průměrná čekací doba na terapii je 8 měsíců. To je dlouho. Ale v roce 2023 začal Ministerstvo zdravotnictví pilotní projekt „Bezpečný plán pro HPO“ - standardizované bezpečnostní plány se začínají zavádět v 15 psychiatrických ambulancích. To je krok vpřed.
Největší změna přichází z technologií. V roce 2022 byla schválena aplikace DBT Coach - aplikace, která vám poskytuje techniky regulace emocí 24/7. Klinická studie ukázala, že po třech měsících používání se sebepoškozování snížilo o 45 %. V Česku se už někteří terapeuti začínají učit, jak kombinovat osobní sezení s aplikací. Prof. Tomáš Novotný z 1. LF UK předpovídá: „Do roku 2025 bude 60 % terapií kombinovat osobní sezení s digitálními nástroji.“ To znamená, že budete mít terapeuta - a zároveň návod, jak přežít krizi, když je tma a nikdo není vedle.
Co dělat, když nemáte přístup k DBT nebo MBT?
Nemusíte čekat 8 měsíců, než se něco změní. Můžete začít hned:
- Vytvořte si bezpečnostní plán - dnes. Napište si ty 6 kroků na papír. Vložte ho do telefonu. Vytiskněte ho a přilepte na zrcadlo.
- Naučte se techniku 5-4-3-2-1. Používejte ji každý den, i když se necítíte špatně. Je to jako cvičení - čím častěji, tím lépe funguje.
- Najděte podporu. České fórum pro HPO (forum.hpo.cz) není terapie, ale je to místo, kde lidé říkají: „Já to taky prožívám.“
- Přemýšlejte o svých emocích. Když se cítíte, že se chcete ubližovat, zeptejte se: „Co mi ta emoce říká? Co potřebuji?“ Ne „Proč jsem takový zlý?“ Ale „Co mi chybí?“
Nejde o to, abyste přestali sebepoškozovat hned. Jde o to, abyste začali mít nástroje. A když máte nástroje, nejste už jen obětí impulzu. Jste člověk, který se učí přežít - a přežít lépe.
Je sebepoškozování při HPO stejné jako sebevražedný pokus?
Ne. Sebepoškozování (NSSI) je úmyslné poškozování těla bez cíle zemřít. Cílem je uklidnit emocionální bolest - ne zemřít. To je důležité rozlišení. Lidé, kteří se ubližují, často chtějí žít - ale nevědí, jak jinak zastavit vnitřní bolest. Výzkum ukazuje, že 60 % lidí s impulzivním sebepoškozováním má v anamnéze sebevražedný pokus, ale to neznamená, že sebepoškozování je stejné jako pokus o sebevraždu.
Může sebepoškozování přestat samo od sebe?
Občas ano, ale není to bezpečná strategie. U některých lidí se sebepoškozování zmenšuje s věkem, zejména když se vytvoří stabilní vztahy nebo změní životní okolí. Ale u většiny lidí s HPO to bez terapie nezastaví. Mozek se naučil, že bolest je jediný způsob, jak se uklidnit - a to se nezmění samo. Terapie vám pomáhá naučit se nové, bezpečnější způsoby, jak zvládnout emoce.
Proč DBT stojí tolik peněz a není všude?
DBT vyžaduje velmi specifické školení terapeutů - 12 měsíců a náklady kolem 5 000 eur. V Česku je jen 12 certifikovaných týmů, protože výuka je náročná a nákladná. Navíc DBT vyžaduje týmovou podporu - terapeuti se musí pravidelně konzultovat, aby nevyhořeli. To znamená, že je to nákladný systém, který se v zemích s veřejným zdravotnictvím těžko rozšiřuje. Ale v Česku se postupně zavádějí standardizované bezpečnostní plány a digitální nástroje, které mohou zvýšit přístupnost.
Můžu si vytvořit bezpečnostní plán sám, bez terapeuta?
Ano, můžete. Ale nejlepší výsledky máte, když plán vytvoříte spolu s terapeutem, protože vám pomůže zjistit, co je pro vás skutečně užitečné. Pokud nemáte přístup k terapeutovi, začněte s těmito šesti kroky: rozpoznání výstražných signálů, vnitřní strategie, kontakt podpory, kontakt pomocí, bezpečné prostředí, důvody pro život. Napište je na papír, uložte do telefonu a procvičujte je každý den - i když se necítíte špatně. Bezpečnostní plán funguje jen když je známý předtím, než nastane krize.
Co dělat, když se mi podaří přestat sebepoškozovat, ale stále se cítím prázdně?
To je normální. Když přestanete sebepoškozovat, neznamená to, že emoce zmizí. Znamená to, že se učíte je cítit - a to je těžké. Mnoho lidí se cítí prázdně, protože sebepoškozování je dříve jediným způsobem, jak se cítit „živě“. Nyní potřebujete naučit se, jak najít životnost jinak - třeba skrze pohyb, umění, hovor, přírodu. To trvá čas. Nečekáte, že se cítíte šťastně. Čekáte, že se cítíte… přítomně. A to je už velký krok.
