Sebe-reflexe před výběrem psychoterapeuta: Co vlastně od terapie potřebujete

Stojíte před dveřmi psychoterapeuta a cítíte, že byste měli něco změnit. Ale co vlastně chcete? Nejde jen o to, že vás něco trápí. Nejde jen o to, že se cítíte unavení, ztracení nebo zmatení. Mnoho lidí přichází do terapie s tím, že "to prostě není dobré". A pak se ztrácejí v nesmyslných diskusích o tom, proč se necítí dobře. Přitom první a nejdůležitější otázka je jednoduchá: Co vlastně od terapie potřebujete?

Proč sebe-reflexe není jen "přemýšlení o sobě"

Sebe-reflexe před výběrem terapeuta není žádná meditace nebo denník, kde zapisujete, že jste dnes měli špatný den. Je to systematický proces, který vás připraví na to, abyste neztráceli čas, peníze a energii na terapii, která vás nevede tam, kam chcete. Podle dat Národního ústavu duševního zdraví z roku 2021 lidé, kteří před terapií jasně určili tři konkrétní cíle, dosáhli výsledků o 42 % rychleji. Proč? Protože terapeut nepracuje s vámi z nuly. Pracuje s mapou, kterou jste si sám vytvořili.

Když přijdete s otázkou: "Proč se mi vždycky ztrácí partneři?", může terapeut předpokládat, že jde o problém vztahů. Ale co když vlastně hledáte bezpečí, které jste nikdy neměli v dětství? Nebo se bojíte být viděný, protože jste dříve byli potrestáni za to, že jste vyjádřili své pocity? To je jiná věc. A terapeut, který neví, co hledáte, může pracovat na nesprávné věci - a vy se budete cítit, že terapie nic neřeší.

Co se skrývá za vašimi symptomy?

Symptomy jsou jako signály. Například: nespavost, úzkost, zlost, vyhýbání se lidem, přejídání. Tyto věci nejsou problémy - jsou důsledky. A pokud nevíte, co je jejich příčinou, budete se snažit řešit výsledky, ne příčiny.

Použijte techniku "5 proč". Začněte tím, co vás trápí. Například: "Nemůžu se rozhodnout, co dělat v práci." Proč? Protože se bojím, že to neudělám dobře. Proč? Protože když jsem jako dítě udělal chybu, rodiče se na mě zlobili. Proč? Protože jsem se naučil, že chyba = neúspěch = neschopnost být milován. Proč? Protože jsem nikdy neslyšel, že je v pořádku být neúplný. Proč? Protože v mé rodině nebylo místo pro slabost.

Tady už máte jasnější obraz. Nejde o to, že máte problém s rozhodováním. Jde o to, že se bojíte, že když budete lidem věřit, budou vás opustit. A teď už víte, že potřebujete terapeutický přístup, který se zabývá dětským trauma, ne jen strategiemi pro rozhodování.

Který typ terapie vám skutečně pomůže?

Ne všechny terapie jsou stejné. Některé se zaměřují na minulost, jiné na chování, některé na myšlenky, jiné na tělo. Když nevíte, co chcete, vyberete náhodně - a často se to skončí neúspěchem.

Podle průzkumu Psychologie.cz z roku 2023 klienti, kteří věděli, co potřebují, dosáhli cílů za průměrně 14,7 sezení. Ti, kteří nevěděli, potřebovali 28,3. Proč? Protože terapeut s vámi nehledá cestu - ona už je tam. Vy jste ji vytvořili.

Chcete-li vyřešit dětské trauma? EMDR nebo somatická terapie může být lepší volbou než klasická psychodynamická. Potřebujete naučit se komunikovat v partnerském vztahu? Systemická terapie nebo nácvik komunikace podle Gottmana vám pomůže více než analýza vaší matky. Hledáte klid a odpočinek? Mindfulness nebo ACT mohou být efektivnější než hluboká analýza vašich strachů.

Nezaměňujte název terapie s výsledkem. Neptáte se: "Jaká terapie je nejlepší?" Otázka zní: "Co potřebuji změnit, a jaký přístup to nejlépe podporuje?"

Co vás opravdu trápí - a co jen předstíráte?

Mnoho lidí přichází do terapie s tím, že potřebují řešit vztahy. Ale ve skutečnosti se bojí být sami. Někteří tvrdí, že mají problém s prací, ale ve skutečnosti se bojí, že by mohli být nezbytní. Jiní hledají cestu, jak přestat být zlostní - ale vědí, že zlost je jediný způsob, jak se cítit živí.

Podívejte se na své příběhy. Když jste se naposledy cítili špatně, co se stalo? Kdo byl přítomen? Co jste cítili v těle? Co jste si řekli? Co jste udělali potom? Zapište si alespoň pět konkrétních případů. Ne: "Vždycky se mi to stává." Ale: "V pátek večer jsem se rozhodl nezavolat kamarádovi, protože jsem se bál, že bude mít zájem o mě jen když mám něco k nabídnutí. Cítil jsem se prázdný, jako bych nebyl nikdo, když nejsem užitečný. Přišlo mi to známé - stejně jako když jsem byl dítě a musel jsem být "dobrý", abych dostal pozornost."

Takto se odhalují vzorce. A ty vzorce vám řeknou, co potřebujete - ne to, co si myslíte, že potřebujete.

Kdo vás opravdu pomůže?

Není důležité, jestli terapeut má titul Ph.D. nebo je jen certifikovaný. Je důležité, jestli vás slyší. Jestli vás nehodnotí. Jestli se nezaměřuje na to, jak to máte špatně, ale na to, jak to pro vás vypadá.

Podle výzkumu Bergina a Lamberta z roku 1978 je terapeutický vztah druhým nejdůležitějším faktorem úspěchu terapie - za vlastní motivací klienta. To znamená: když se s terapeutem necítíte bezpečně, nebudete se otevírat. A když se neotevíráte, terapie nebude fungovat.

Proto se zeptejte: "Jak se chováte, když klient řekne něco, co vás nezajímá?" "Co děláte, když klient se zlobí?" "Co se stane, když se nebudu cítit dobře?"

Nejde o to, jestli je terapeut sympatický. Jde o to, jestli je přítomen. Jestli nezakrývá vaše pocity slovy jako "to je normální" nebo "všichni to cítí". Jestli vás nechá být, jak jste - a nechá vás přijít k tomu, co potřebujete, ne k tomu, co myslí, že byste měli potřebovat.

Co je vaším cílem - a jak ho změříte?

Nemluvte o tom, že chcete "být šťastnější" nebo "mít více sebevědomí". To jsou cíle pro knihu, ne pro terapii.

Udělejte si tři konkrétní, měřitelné cíle. Například:

• "Chci být schopen říct svému partnerovi, že se cítím zanedbaný, bez toho, abych se cítil vinný."
• "Chci mít alespoň jednu osobu, se kterou se mohu během týdne otevřít o tom, co cítím, alespoň třikrát za měsíc."
• "Chci přestat být závislý na potvrzení od ostatních, abych se cítil dostatečně dobrý. Měřím to tím, že budu schopen udělat rozhodnutí bez toho, abych se ptal někoho, jestli je to správné."

Tyto cíle se dají sledovat. A když je terapeut ví, co máte na mysli, může vás vést k nim - ne k tomu, co si myslí, že byste měli chtít.

Co vás brání začít?

Někdy se největší překážkou není výběr terapeuta - ale strach, že terapie vás změní. A změna je strašná. Změna znamená, že budete muset přestat být tím, kdo jste byli. A to je bolestivé.

Přemýšlejte o tom: Co by se stalo, kdybyste se změnili? Kdo by vás přestal milovat? Kdo by vás přestal potřebovat? Co byste museli ztratit, abyste získali klid? Tyto otázky nejsou pro to, abyste se zlobili. Jsou pro to, abyste pochopili, proč jste se zatím nezměnili.

Nejde o to, že jste "zlí" nebo "nemocní". Jde o to, že jste se naučili přežít. A nyní chcete přežít lépe.

Co dělat, když to není jasné?

Není potřeba mít všechno jasné. Ale je potřeba mít nějaký začátek. Pokud nevíte, co potřebujete, začněte tímto:

1. Přečtěte si průvodce "Sebereflexe před terapií" na Psychologie.cz - zabere 10 hodin, ale získáte jasnější obraz.
2. Použijte bezplatný nástroj "Mapa potřeb" na Terapie.cz - vyplňte ho za 20 minut a uvidíte, co se vám objeví na papíře.
3. Přihlašte se na bezplatný přípravný workshop Českého sdružení pro psychoterapii - probíhají 4x ročně, v Olomouci, Brně i Praze.
4. Napište si tři věty: "Cítím se... když... Protože..." - a opakujte to 5krát.

Nemusíte být expert na sebe. Musíte jen začít.

Co se stane, když to neuděláte?

Podle dat z portálu Terapie.cz z roku 2022 68 % lidí změní terapeuta do tří měsíců, protože se cítí, že jim terapie nic neřeší. Ale většinou to není terapeutův problém. Je to problém nejasného vstupu.

Když přijdete bez mapy, terapeut vás musí vést. A to je těžké. Váš čas, vaše peníze, vaše energie - všechno se ztrácí v nejasnosti.

Na druhou stranu: lidé, kteří provedli sebe-reflexi, mají o 57 % nižší riziko předčasného ukončení terapie. A o 63 % vyšší spokojenost s výběrem terapeuta.

Nejde o to, že sebe-reflexe je lepší. Jde o to, že je jediná cesta, jak se neztratit v terapii.

Co vás čeká za tímto krokem?

Víte, co je největší výhoda sebe-reflexe? Nejsou to výsledky. Nejsou to ušetřené peníze. Nejsou to kratší terapie.

Největší výhoda je ta, že se přestanete cítit jako oběť. Přestanete čekat, že někdo jiný vás zachrání. Začnete být vlastním průvodcem. A to je první krok k tomu, že se stáváte tím, kdo jste opravdu - ne tím, koho od vás ostatní čekají.