Trauma‑informed přístup je terapeutický rámec, který zohledňuje dopad traumat na psychiku, chování a tělesné reakce a usiluje o vytvoření prostředí, kde se klient cítí bezpečně a podporovaně. V posledních letech se tento přístup stává standardem ve psychoterapii, hlavně díky výzkumu autorů jako Judith Herman nebo Bessel van der Kolk. trauma-informed přístup není jen metodika, ale i změna myšlení celého terapeutického týmu.
1. Základní předpoklady - model 4 R's
Americká agentura SAMHSA definovala v roce 2014 čtyři klíčové předpoklady, známé jako 4 R's:
- Realizace - pochopení rozsahu a dopadu traumatu.
- Rozpoznání - identifikace symptomů u klienta, rodiny i personálu.
- Reakce - integrace znalostí o traumatu do všech terapeutických zásahů.
- Odolávání retraumatizaci - aktivní prevence opětovného vyvolání traumatických vzpomínek.
Tento model pomáhá terapeutům strukturovat práci a zajišťuje, že žádný krok není opomenut.
2. Klíčové principy - 6 základních pilířů
V českém kontextu a v mezinárodních publikacích se principy rozšiřují na šest hlavních oblastí, které doplňují 4 R's:
| Princip | Popis |
|---|---|
| Bezpečí | Zajištění fyzického a emočního prostoru, kde se klient cítí chráněný. |
| Důvěryhodnost | Transparentní komunikace, jasné hranice a konzistentní postupy. |
| Volba | Klient má aktivní kontrolu nad svým léčebným plánem. |
| Spolupráce | Terapeut a klient pracují jako partneři, nikoli jako hierarchické role. |
| Zmocnění | Rozvíjení silných stránek a podpora samostatnosti. |
| Peer support | Zapojení rovnocenné podpory a komunitních zdrojů. |
Hana Urbášková v dokumentu PVS PS (2021) zdůrazňuje, že bezpečí a transparence jsou nezbytné pro důvěru, zatímco REACH přidává kulturní a genderovou povědomost jako samostatný prvek.
3. Jak se liší od tradičních terapeutických metod?
Tradiční terapie trauma často spoléhá na opakované vyvolávání traumatických vzpomínek (např. EMDR nebo dlouhé expozice). Studie Sdružení pěstounských rodin (2023) ukazují, že tento přístup může vést k retraumatizaci. Naopak trauma‑informed přístup klade důraz na stabilizaci a regulaci nervového systému dříve, než se začne pracovat přímo s událostmi.
Výhody:
- nižší riziko retraumatizace,
- vyšší pocit kontroly a bezpečí u klienta,
- vhodnost pro komplexní trauma a dlouhodobé následky.
Potenciální nevýhody:
- delší úvodní fáze terapie, což může některé klienty frustrovat,
- méně efektivní u jednorázových, dobře definovaných událostí, kde je vhodná rychlejší expozice.
4. Praktické tipy pro terapeuty
Pokud chcete zavést trauma‑informed přístup do své praxe, zaměřte se na následující kroky:
- Vytvořte bezpečné prostředí. Zkontrolujte fyzické uspořádání (světlo, soukromí) a nastavte jasné hranice.
- Informujte klienta. Vysvětlete, jak trauma ovlivňuje tělo a mysl; použijte jednoduchý jazyk.
- Učte regulaci. Techniky jako dechová cvičení, grounding nebo progresivní svalová relaxace pomáhají stabilizovat nervový systém.
- Zavádějte volbu. Nechte klienta rozhodnout, kdy a jak se bude pracovat na konkrétních vzpomínkách.
- Zapojte peer support. Skupinové sezení nebo podpora od lidí s podobnými zkušenostmi zvyšuje pocit sounáležitosti.
- Monitorujte retraumatizaci. Pravidelně sbírejte zpětnou vazbu a upravujte intervence.
Metodu TIST (Trauma‑Informed Stabilization Treatment) od Janina Fisher je konkrétním návodem, jak tyto body implementovat.
5. Implementace v českém kontextu
V České republice se trauma‑informed přístup pomalu, ale jistě prosazuje. Pro Terapie v roce 2022 školilo 120 terapeutů (15 % nárůst oproti roku 2021). Pilotní projekt Ministerstva práce a sociálních věcí "Trauma‑informed přístup v sociálních službách" běží od ledna 2023 v 15 zařízeních.
Klíčové výzvy:
- nedostatek certifikovaných školení - většina programů je stále dobrovolná,
- kultura ignorování traumatu v některých institucích, což vede k fenoménu „trauma‑washing“,
- potřeba přizpůsobit principy lokální kulturní a historické realitě.
Úspěšná implementace vyžaduje změnu na úrovni vedení, politiky, fyzického prostoru a kontinuálního sledování kvality - to jsou jedny z deseti oblastí, které SAMHSA uvádí jako klíčové.
6. Často kladené otázky
Proč je bezpečí tak důležité?
Bezpečí aktivuje ventrální kortex, který reguluje stresovou reakci. Když se klient cítí bezpečně, jeho mozek přepne z „boj‑útek“ režimu do režimu „odpočinek a trávení“, což je předpokladem pro učení nových vzorů.
Jak dlouho trvá první fáze stabilizace?
Typicky 4‑12 týdnů, ale záleží na intenzitě traumatu a dostupnosti zdrojů. Klient by měl během této doby získat základní dovednosti regulace a pocit kontroly.
Mohu použít trauma‑informed přístup i v rodinné terapii?
Ano. Principy bezpečí, volby a spolupráce jsou přímo aplikovatelné na rodinný kontext, zvláště když se trauma projevuje napříč generacemi.
Jaký je rozdíl mezi TIST a EMDR?
TIST se zaměřuje na edukaci a regulaci před zpracováním vzpomínek, EMDR naopak často zahrnuje přímé znovuprožívání během desenzitizace.
Kde mohu získat certifikaci?
V ČR nabízí certifikaci Pro Terapie. Mezinárodní programy zahrnují Trauma Center at Justice Resource Institute (6 měsíců, 2 500 USD).
Trauma‑informed přístup už dnes pomáhá stovkám klientů obnovit pocit bezpečí a kontrolu nad svým životem. Jestliže uvažujete o jeho zařazení do své praxe, zaměřte se nejprve na vytvoření bezpečného prostoru a na výuku regulace - ostatní kroky pak plynou přirozeně.
