Skupinová vs. individuální terapie pro PTSD: Co zvolit a kdy

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) není jen „něco, co přežiješ“. Je to hluboké zranění, které se projevuje nočními můrami, přívaly úzkosti, odstupem od lidí a pocitem, že se nikdy nevrátíš zpět. Když se rozhoduješ, co ti pomůže - individuální terapie nebo skupinová - nejde jen o cenu nebo dostupnost. Jde o to, která forma ti dá prostor, ve kterém se můžeš znovu naučit být bezpečný.

Individuální terapie: Když potřebuješ celý svět jen pro tebe

Když jsi právě přežil traumatum, tělo i mysl jsou v přívalu. Můžeš se cítit rozpadlý, ztracený, nebo naopak úplně odpojený - jako bys byl v boxu, kde nikdo nevidí, co se děje uvnitř. V této fázi ti nejde o rady od ostatních. Nechceš slyšet: „Vím, jak se to cítí.“ Chceš, aby někdo seděl vedle tebe a neříkal nic, jen ti umožnil, abys řekl všechno, co se ti neodvážíš říct nikomu jinému.

Individuální terapie je přesně tohle: 50 minut každý týden, kde jsi jediný, kdo má na mysli. Terapeut není jen posluchač - je tvůj průvodce, který ti pomáhá rozpoznat, kde začínáš být příliš citlivý, kde se zamykáš do sebe, nebo kde tě příliš silně drží minulost. Pro mnoho lidí s PTSD je to první místo, kde se mohou dovolit plakat, zlostně křičet nebo prostě mlčet - a neříct si, že to je šílenství.

V Česku se pro PTSD doporučuje terapie zaměřená na traumata, jako je TF-CBT (trauma-fokusovaná kognitivně-behaviorální terapie). Jen 32 % terapeutů v zemi má tuto specializaci. To znamená, že není jednoduché najít někoho, kdo opravdu ví, jak pracovat s úzkostnými reakcemi, dissociací nebo přívaly vzpomínek. Pokud si vybereš někoho bez této přípravy, můžeš se dostat do situace, kdy se ti zhorší, než když jsi začal.

Skupinová terapie: Když si uvědomíš, že nejsi sám

Když se dostaneš do skupiny lidí, kteří taky přežili něco, co nikdo jiný nechápe, změní se něco důležitého. Nejsi už „ten zvláštní“. Jsi jen jeden z nich. A to je první krok k uzdravení.

Skupinová terapie pro PTSD není jen „povídání o traumatu“. Je to prostor, kde se učíš, jak být v kontaktu s lidmi, aniž bys se cítil ohrožený. Když někdo ve skupině řekne: „Taky jsem měl tenhle sen“, a ty si řekneš: „To jsem si myslel, že jsem jediný, kdo to zažívá“ - změní se něco v tobě. Tento moment je silnější než libovolná technika.

V Česku se skupinová terapie obvykle vede ve formě 8-10 členů, ale ideální je mít alespoň 8 lidí, aby se vytvořila skutečná dynamika. Aby to fungovalo, musí být skupina pečlivě připravená. Dva terapeuti jsou v případě PTSD nezbytní - jeden vede, druhý sleduje bezpečnost. Pokud je ve skupině jen jeden terapeut, může se stát, že někdo, kdo začne mít panic attack, bude ignorován. To není jen nešťastná náhoda - to je retraumatizace.

Kdy začít s individuální terapií?

Pokud máš časté noční můry, přívaly úzkosti, odstup od rodiny, nebo se cítíš, že jsi „něco špatného“, začni s individuální terapií. To je standardní první krok. Většina odborníků - včetně Prof. Irvina Yaloma - říká, že skupinová terapie je neúčinná, pokud nemáš dostatečnou emocionální stabilitu.

V praxi to znamená: před tím, než vstoupíš do skupiny, potřebuješ 3-6 měsíců práce na tom, jak se uklidnit, jak rozpoznat své tělesné reakce, jak se neztratit v emoci. To se dělá v individuální terapii. Někteří klienti potřebují až 20 sezení, než se cítí připraveni na skupinu. To není pomalé - to je potřebné.

Nemusíš být „v pořádku“ - ale musíš být schopen říct: „Dnes mi je špatně, a já potřebuji pomoci.“ Pokud se ti to nezdá možné, nejdi do skupiny. Zkus to nejprve sám.

Kdy se skupinová terapie vyplatí?

Skupinová terapie je nejlepší, když se ti zdá, že problém není jen v tobě - ale v tom, jak se chováš ke druhým. Pokud máš problémy s důvěrou, cítíš se vždy vinen, nebo se bojíš být blízko někomu - skupina ti ukáže, že nejsi „zvláštní“ v tomto. Že ti to dělají lidé, ne že jsi „příliš citlivý“.

Pro ženy, které přežily domácí násilí, je skupinová terapie často jediným místem, kde se mohou znovu naučit, že tělo nemusí být nebezpečné. Programy jako HOPE v Austrálii ukazují, že skupina může být klíčem k obnově důvěry. V Česku se takové programy objevují pomalu, ale existují - hlavně v centrech specializovaných na PTSD.

Co říkají lidé, kteří to zkusili?

Na Redditu napsal někdo: „Po 8 měsících individuální terapie jsem vstoupil do skupiny. Poprvé jsem pochopil, že moje reakce nejsou šílenství - jsou normální na to, co jsem zažil.“

Jiná žena na Test-recenze.cz napsala: „Skupinová terapie byla pro mě katastrofa. Příliš mnoho lidí. Příliš rychle. Skončilo to hospitalizací.“

Obě zkušenosti jsou pravdivé. Rozdíl je v přípravě. Kdo vstoupil do skupiny příliš brzy - zklamal se. Kdo se připravil - našel domov.

Kombinace je nejúčinnější - a to většina lidí neví

Většina lidí si myslí, že musí vybrat jednu cestu. Ale pravda je jiná. 68 % lidí, kteří prošli kombinací - nejprve individuální terapie, poté skupinová - říká, že to byla nejlepší volba.

V roce 2023 Centrum Adicare veřejně zavedlo program „Skupina +“, kde se klienti setkávají s terapeutem jednou týdně ve skupině a navíc mají dvě individuální sezení měsíčně. Tento model je nyní v Česku jedním z nejúspěšnějších. Většina center specializovaných na PTSD - z 12 v zemi - už ho nabízí.

Není to o tom, „která forma je lepší“. Je to o tom, „která ti pomůže právě teď“.

Cena a dostupnost - co ti opravdu umožní zacelit ránu

Individuální sezení v Praze stojí 1500-2500 Kč. To je mnoho pro někoho, kdo má jen minimální příjem. Skupinová terapie je levnější - někdy i o polovinu. V některých centrech se zaplatí jen 600-800 Kč za sezení.

Ale cena není jediný problém. V Česku je jen 5 % celkového trhu psychoterapie zaměřeno na PTSD. Mnoho terapeutů neumí pracovat s traumatem. Většina pojišťoven pokrývá jen 60 % nákladů na skupinovou terapii - a to jen pro vojáky. Pro občany je to stále většinou na vlastní náklady.

To znamená: pokud chceš kvalitní léčbu, musíš být připravený hledat. Hledej centra, která mají certifikované terapeuty. Ptávej se, zda používají standardizované protokoly, jako je Group 512 PIM. Ptávej se, zda mají dva terapeuty ve skupině. To je klíč k bezpečnosti.

Co dělat, když si nejsi jistý?

Neexistuje „správná“ volba. Jen ta, která ti teď dává největší pocit bezpečí.

Zkus to takto:

1. Nejprve vyhledej terapeuta s certifikací v TF-CBT. Zkontroluj Národní registr psychoterapeutů.
2. Navštiv ho na 3-5 sezeních. Neříkej, že chceš „vyřešit PTSD“. Řekni: „Chci se naučit, jak se uklidnit, když se mi zhorší.“
3. Po 3 měsících se zeptej: „Je pro mě připravená skupinová terapie?“
4. Pokud ti terapeut řekne „ne“, nevzdávej se - jen se počkej. Můžeš se vracet za 3 měsíce.
5. Pokud ti řekne „ano“, najdi skupinu s dvěma terapeuty, která má jasný protokol a nepřijímá nové členy, dokud nejsou všichni stabilní.

Co se mění v Česku v roce 2026?

V roce 2024 má být zaveden standardizovaný protokol pro skupinovou terapii PTSD ve veřejném zdravotnictví. To znamená, že brzy bude možné dostat přístup k této léčbě i bez vlastních financí.

Zároveň se zvyšuje počet terapeutů, kteří se specializují na traumata. V roce 2023 se počet specialistů zvýšil o 18 % - a to je největší nárůst za posledních 10 let.

Není to dokonalý systém. Ale je lepší než před pěti lety. A každý, kdo se rozhodne začít, pomáhá dělat systém lepším.