Léky a terapie pro PTSD: SSRI antidepresiva a psychoterapie

Posttraumatická stresová porucha (PTSP) není jen „nějaký strach“ po nějaké špatné události. Je to vážné duševní onemocnění, které může zničit život - bez léčby. Představ si, že se každou noc probouzíš z nočních můr, že se vyhýbáš místům, lidem, dokonce zvukům, které tě připomínají traumatu. Že se cítíš jako v neustálém stavu ohrožení, i když jsi v bezpečí. To je PTSP. A naštěstí existují léky a terapie, které skutečně pomáhají - ne všechny, ne hned, ale často a dostatečně, aby se život znovu stal životem.

SSRI antidepresiva: nejčastější lék pro PTSD

Nejčastěji předepisované léky pro PTSP jsou SSRI antidepresiva. Nejde o „příjemné“ léky, které tě okamžitě uklidní jako benzodiazepiny. SSRI fungují pomalu. Ale fungují lépe a bezpečněji než cokoli jiného, co máme. V Česku se nejčastěji používají sertralin, paroxetin, fluoxetin a citalopram. Sertralin je nejčastěji předepisovaný - přibližně 45 % všech předpisů pro PTSD. Paroxetin je jediný SSRI, který má oficiální schválení pro léčbu PTSP v ČR, ale sertralin je v praxi oblíbenější kvůli lepší toleranci.

SSRI zvyšují hladinu serotoninu v mozku. To neznamená, že tě „vyplní šťastným“. Znamená to, že tě pomáhají lépe zvládat strach, úzkost a přehnanou reakci na podněty. Není to „přímo proti nočním můrám“. Je to „pomalu změňuje, jak tvoje mozek zpracovává strach“.

Než začneš cítit nějakou změnu, musíš počkat 8 až 12 týdnů. Někteří pacienti říkají, že se jim v prvních týdnech vůbec zhoršilo - více úzkosti, neklid, únavy. To je běžné. Není to znamení, že lék nefunguje. Je to znamení, že tělo se přizpůsobuje. Pokud to trvá déle než 4 týdny a je to nesnesitelné, mluv s lékařem. Nezahazuj lék hned.

Nejčastější nežádoucí účinky jsou únavnost, nechutenství, zvýšená potlivost a sexuální dysfunkce. Někdo to snese, někdo ne. Uživatel „TraumaSurvivor“ na fóru DuševníZdravi.cz napsal: „Sertralin mi začal působit až po 10 týdnech, ale pak výrazně snížil mé noční můry.“ Uživatelka „AnxietyFighter“ na stejném fóru řekla: „Paroxetin jsem musela vysadit po 6 týdnech kvůli únavě a ztrátě libida.“ Oba měli stejný diagnózu. Oba měli jinou odpověď na lék. To je normální.

SSRI nejsou závislostní. Ale když je vysadíš náhle, můžeš mít „syndrom vysazení“ - závratě, neklid, pocity elektrických výbojů v hlavě. To platí zejména pro paroxetin. Vždy vysazuj pomalu, pod dohledem lékaře.

Psychoterapie: kde se skutečně děje zázrak

Léky zmírňují příznaky. Psychoterapie mění, jak tvoje mozek zpracovává traumatu. A to je to, co tě opravdu osvobodí.

Nejúčinnější psychoterapeutické přístupy pro PTSP jsou expoziční terapie a EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing). Expoziční terapie ti pomáhá postupně a bezpečně znovu prožít traumatu - ne ve skutečnosti, ale ve vědomí. Tvoje lékař ti pomůže přijít na to, co tě děsí, a pak ti pomůže s tímto strachem pracovat. Není to „zabít strach“. Je to „naučit se, že strach tě nezabije“.

EMDR je trochu jiný. Při něm sleduješ rychle pohybující se prst lékaře, nebo slyšíš střídavé zvuky, zatímco se vracíš k traumatu. Věda neví přesně, proč to funguje. Ale funguje. Mnoho lidí říká, že po EMDR se jejich vzpomínky „změnily“ - už nejsou tak živé, tak bolestné, tak přítomné.

Oba přístupy mají jedno společné: potřebují čas. Nejsou to „zázračné řešení“ za tři týdny. Potřebují 12 až 20 sezení. A potřebují odvahu. Nejsou to „hovory o tom, jak ti bylo“ - jsou to „práce s tím, co ti zůstalo“.

Podle studie z časopisu Psychiatrie pro praxi (2017) kombinace SSRI a psychoterapie má úspěšnost 60-70 %. Pouze léky - 40-50 %. Pouze terapie - také 50-60 %. Kombinace je nejlepší. Ale i samotná terapie je silná. Pokud nemůžeš nebo nechceš brát léky, psychoterapie je stále nejlepší volbou.

Co nefunguje - a proč se to stále používá

Benzodiazepiny - alprazolam, clonazepam - jsou často předepisovány jako „klidné“ léky pro PTSP. Ale nejsou pro něj vhodné. Dlouhodobě nezlepšují příznaky. A u 15-20 % pacientů je dokonce zhoršují. Zvyšují riziko závislosti. Způsobují zpomalení myšlení. Neřeší základní problém - jak mozek zpracovává traumatu. Pouze ho „zakrývají“. To není léčba. To je překrývání rany plachtou.

Tricyklická antidepresiva (jako amitriptylin) nebo inhibitory MAO (jako fenelzin) mají silnější účinky, ale i mnohem více nežádoucích účinků - sucho v ústech, zácpa, zrychlený tep, problémy s močením, riziko srdečních poruch. Používají se jen jako poslední možnost, pokud SSRI selhaly.

Placebo? Ano, studie ukazují, že některé „neběžné“ léky jako guanfacin nebo clonidin fungují přibližně stejně dobře jako placebo. To neznamená, že léčba PTSP je jen „v hlavě“. Znamená to, že psychologický komponent - důvěra, podpora, očekávání zlepšení - je obrovský. A to je přesně to, co psychoterapie vytváří.

Co dělat, když léčba nefunguje?

30-40 % pacientů neodpovídá na první SSRI. To není selhání. Je to normální. Pokud sertralin nepracuje, zkoušej paroxetin. Pokud ani ten ne, zkus fluoxetin. Nejsou to „stejné léky“. Mají jiný profil účinků a vedlejších účinků.

Pokud ani po třech různých SSRI není žádná změna, přemýšlej o augmentaci. To znamená přidat další lék, který podporuje účinek SSRI. Například lithium, valproát nebo malé dávky risperidonu. Tyto léky nejsou pro každého. Jsou pro ty, kdo mají chronickou PTSP, která se nechce vzdát.

A pokud ani to ne? Zkus EMDR. Zkus traumato-orientovanou kognitivně-behaviorální terapii. Zkus terapii s propranololem - nová klinická studie v Olomouci, Brně a Praze testuje, zda beta-blokátor, který brání fyzické reakci na vzpomínku, může pomoci mozkovi „přepsat“ traumatu. Předběžné výsledky ukazují 25 % lepší výsledek než SSRI samotné.

A ještě jedna věc: ketamin. V nízkých dávkách. V ČR je již v některých klinikách k dispozici. Efekt je rychlý - někteří pacienti říkají, že se cítí lépe už po 24 hodinách. Ale cena je vysoká - kolem 25 000 Kč za sérii 6 infuzí. A není to zatím hromadně dostupné. Ale je to směr, který se bude rozvíjet.

Praktické rady pro pacienta

• Nezačínej s vysokou dávkou. Vždy začni minimální - sertralin 25 mg, paroxetin 10 mg. Zvyšuj pomalu - každé 3-7 dní.
• Nezahazuj lék, pokud se ti v prvních týdnech zhorší. To je časté. Mluv s lékařem, ne sám sebe.
• Nečekávej, že léky ti „vyřeší“ všechno. SSRI jsou pomůcka. Psychoterapie je základ.
• Pravidelně se setkávej s terapeutem. Nejen když je ti špatně. Když je ti dobře, ještě více potřebuješ podporu, abys neztratil pokrok.
• Přemýšlej o rodině. Děti, partner, rodiče - často nevědí, co s tebou. Vysvětli jim, že nejsi „hloupý“, že nejsi „slabý“. Jen jsi zraněný. A potřebuješ podporu, ne odmítání.
• Používej hodnotící škály. CAPS-5 je standard. Nech si ji vyplnit každých 4-6 týdnů. Vidíš, jak se měníš. To ti dá sílu.

Proč je PTSP stále poddiagnostikovaná?

V ČR je PTSP diagnostikována u 1,2 % populace. Ale odborníci odhadují, že skutečná čísla jsou 3-4 %. Proč? Protože lidé nevědí, že to je nemoc. Protože se stydí. Protože lékaři nejsou vycvičení. A protože PTSP se často překrývá s depresí, úzkostí, alkoholismem - a všichni se zaměřují na to, co je vidět, ne na to, co je skryté.

Ještě jedna věc: PTSP se častěji diagnostikuje u mužů - ale skutečně trpí jí více žen. Muži se nehlásí. Muži nejdou k lékaři. Muži si říkají: „To jsem přežil. Co je špatného?“

Nejsou to „slabí“. Jsou to lidé, kteří přežili něco, co neměli přežít. A teď potřebují pomoc - ne kritiku.

Co se děje v budoucnu?

Trh léků pro PTSP v ČR roste o 5,2 % ročně. Očekává se, že do roku 2027 bude růst 8-10 %. Proč? Protože lidé začínají mluvit. Protože se stigmatizace snižuje. Protože se lékaři učí. A protože se objevují nové metody - genetické testy, které říkají, který SSRI ti bude fungovat. Klinika 1. LF UK v Praze už tyto testy používá.

PTSP už není „tajemná nemoc“. Je to léčitelné onemocnění. A tvoje cesta k zotavení nemusí být krátká. Ale musí být správná. A není to jen o lékách. Je to o tom, že se naučíš znovu žít - bez toho, aby tě každá vzpomínka zničila. A to je možné. I když to teď nevypadá tak.