Autismus: Co vás čeká v terapii, jak pomáhá maskování a proč diagnóza u dívek zpožďuje

Autismus je autismus, spektrální porucha rozvoje, která ovlivňuje způsob, jakým člověk vnímá svět, komunikuje a interaguje s ostatními. Also known as PAS, it se projevuje nejen v obtížích s komunikací, ale i v hlubokých senzorických reakcích, opakovacích chováních a jiných způsobech zpracování informací. Ne každý, kdo má autismus, vypadá stejně. Mnoho dívek a žen maskuje příznaky – učí se kopírovat tvářové výrazy, přetvářet se, aby vypadaly „normálně“. To vede k tomu, že diagnózu často dostanou až v dospělosti, kdy už je jejich duše vyčerpaná.

Maskování maskování autismu, strategie, kterou osoby s autismem používají k přizpůsobení se sociálním očekáváním, často na úkor svého emocionálního zdraví není výběr – je to přežití. V terapii se proto nejprve musí zjistit, co se skrývá za tím, že „všechno je v pořádku“. A potom přijde otázka: jak si vytvořit prostor, kde nemusíte být někým jiným? Terapie pro osoby s PAS, porucha autistického spektra, která zahrnuje široké spektrum zkušeností, od mírných až po závažné formy nejde o to, jak se „napravit“. Jde o to, jak se naučit žít s tím, co jste, a najít způsoby, jak se chránit před přetížením. Senzorické problémy – jako reakce na světlo, hluk nebo textilie – nejsou jen „nepříjemné“. Jsou to signály, že mozek přijímá příliš mnoho informací najednou. A když se s nimi nepracuje, vzniká úzkost, vyčerpání, dokonce deprese.

Největší chyba? Předpokládat, že když někdo mluví dobře, nebo má přátele, tak „nemůže mít autismus“. To je jako říct, že když někdo chodí, nemůže mít bolest nohy. Terapie pro osoby s autismem není jedna metoda. Je to kombinace – od tréninku všímavosti, adaptované mindfulness techniky, která pomáhá lidem s PAS zvládat přetížení a zvyšovat emoční stabilitu, přes senzorickou desenzitizaci, až po podporu rodiny. Většina lidí, kteří přijdou na terapii s diagnózou PAS, neví, že existují způsoby, jak se cítit bezpečněji ve svém těle a ve svém světě. A to je ten začátek.

Tady najdete příběhy, které vám ukážou, jak se autismus projevuje v praxi – ne v učebnicích, ale v každodenním životě. Zjistíte, proč se dívky často „ztrácejí“ v systému, jak se změní terapie, když se přistoupí k senzorickým potřebám, a jak si vybrat terapeuta, který vás nevidí jako „problém“, ale jako člověka, který potřebuje jiný jazyk. Nejde o to, aby jste byli jiní. Jde o to, aby svět byl pro vás přístupnější.