Záchvatovité přejídání: Co to je, proč se děje a jak s tím pracovat

záchvatovité přejídání, opakovaný příjem velkého množství potravy za krátkou dobu, často bez hladu a s pocitem ztráty kontroly. Also known as bulimické chování bez vyprazdňování, it is not about lack of willpower—it’s a way the mind tries to calm down when emotions become too loud. Mnoho lidí si myslí, že to je jen otázka sebekontroly, ale není. Když se cítíte ztracení, unavení nebo přetížení, tělo hledá rychlý způsob, jak utišit vnitřní nepokoje. Jídlo se stává dočasným útěchem – ale jen na chvíli. Potom přichází hanba, vina, a cyklus se opakuje.

Záchvatovité přejídání často souvisí s emocionálním jídlem, používáním jídla jako nástroje k regulaci nálad, které nejsou zvládnutelné jinak. Není to o chutném jídle – je to o tom, jak se snažíte zastavit pláč, úzkost nebo prázdnost. Výzkumy ukazují, že lidé s touto zkušeností často mají dlouhodobější historii potlačování emocí, nízkou sebeúctu nebo traumata, která nebyla zpracována. Tělo si pamatuje to, co duše nechce říct. A jídlo je jazyk, kterým to vyjadřuje.

Psychoterapie není o tom, vás přesvědčit, abyste přestali jíst. Je o tom, naučit se emoční regulaci, schopnost rozpoznávat, přijímat a zvládat vlastní city bez nutnosti je utlačovat nebo překrývat. Když se naučíte vidět, co se skrývá za každým záchvatem – třeba strach z opuštění, pocit neschopnosti nebo nevyslovená žádost o péči – začínáte mít výběr. Nejde o to, jak rychle přestanete přejídat. Jde o to, jak rychle se naučíte přestat se sám sebou vážit.

Ve výsledku se tato zkušenost neřeší dietami. Řeší se přítomností – v těle, v mysli, ve vztahu s terapeutem, který vás neosušuje, ale vás slyší. V našich článcích najdete praktické nástroje, jak přerušit cyklus, jak pracovat s cravingem, jak použít dýchání jako kotvu, a jak se vrátit k sobě, když se cítíte ztracený. Nejde o to, abyste se změnili. Jde o to, abyste se konečně znovu našli.