Polyvagální teorie: co to je a proč by vás mohla zajímat

Když se setkáte s polyvagální teorií, modelem, který spojuje neurovědu a psychoterapii a vysvětluje, jak náš autonomní nervový systém reaguje na stres a bezpečí. Také známou jako polyvagal theory, pomáhá terapeutům i běžným lidem pochopit, proč některé situace vyvolávají úzkost nebo sociální stažení. V následujícím textu vám ukážu, jak se tato teorie propojuje s dalšími klíčovými pojmy a co z toho můžete vzít pro vlastní rozvoj.

Jedním z hlavních komponentů polyvagální teorie je vagus nerve, hlavní nerv parasympatického systému, který reguluje srdeční frekvenci, dýchání a sociální chování. Vagus nerv se dělí na dva větve – ventrální, která podporuje bezpečí a sociální spojení, a dorsální, která spouští stav „zmrznutí“ při extrémním stresu. Dalším zásadním pojmem je neurocepce, schopnost nervového systému automaticky vyhodnocovat bezpečí nebo hrozbu v prostředí. Neurocepce funguje jako vnitřní senzor, který řídí, zda se aktivuje ventrální nebo dorsální část vagus nervu. Když je neurocepce narušena (např. po traumatickém zážitku), může dojít k chronickému zapojení obranných reakcí i v běžných situacích.

Proto se polyvagální teorie úzce propojuje s trauma‑informed přístupem, konceptem, který klade důraz na bezpečí, důvěru a spolupráci při práci s lidmi, kteří zažili trauma. Trauma‑informed terapie využívá poznatky polyvagální teorie k tomu, aby vytvořila prostředí, ve kterém klienti cítí orientační signály bezpečí a mohou aktivovat ventrální vagus. Tento přístup ovlivňuje výběr technik (např. pomalé dýchání, tělové cvičení) a pomáhá terapeutům řešit přetrvávající stresovou reakci bez nutnosti okamžitého „řešení problémů".

Jak se polyvagální teorie uplatňuje v psychoterapii

V praxi polyvagální teorie nabízí konkrétní nástroje pro terapeutický proces. Patří sem například:

• práce s dechovým vzorcem, který stimuluje ventrální část vagus nervu a snižuje srdeční frekvenci,
• použití tělesných senzací (interocepce) k uvědomování si signálů hladu, sytosti nebo únavy,
• cvičení bezpečného kontaktu očí a mimického odrazu pro podporu sociálního zapojení,
• integrace EMDR nebo somatické techniky, které cílí na obnovu správné neurocepce.

Tyto metody pomáhají klientům znovu získat kontrolu nad autonomním nervovým systémem a vytvořit si zdravější reakce na stres. Současně terapeuti získávají jasnější rámec pro hodnocení, kdy je vhodné zaměřit se na tělesnou regulaci a kdy na kognitivní zpracování.

Pokud zkoumáte související témata, v našem výběru článků najdete nejen praktické návody k jednotlivým technikám, ale i širší pohled na to, jak polyvagální teorie souvisí s komplexními poruchami, jako je PTSD, úzkost či deprese. Proč je to důležité? Protože pochopení vztahu mezi vagus nervem, neurocepcí a trauma‑informed přístupem vám umožní efektivněji vybírat terapeutické strategie a přizpůsobit je vašim konkrétním potřebám.

V následující sekci najdete konkrétní články, které rozebírají témata od výběru specialisty po techniky pro zvládání stresu. Každý příspěvek je zaměřený na jiný aspekt polyvagální teorie, takže si můžete vybrat, co vás nejvíc zajímá, a okamžitě začít aplikovat získané poznatky do praxe.