NSSI: Co je sebevražedné chování a jak psychoterapie pomáhá

Co když bolest v hlavě vyřešíš tím, že si způsobíš bolest na těle? NSSI, sebevražedné chování bez úmyslu skončit životem. Also known as sebepoškozování, it je způsob, jak si lidé zpracovávají emocionální křehkost, když nemají slova, ani kdo by slyšel. Nejde o pozornost, nejde o šílenství. Je to tichý křik, který se projevuje zářezy, spáleninami, údery nebo příliš silným škrábáním. A tisíce lidí to dělá — často tajně, s hanbou, protože si myslí, že jsou jediní, kdo to zažívá.

Psychoterapie není o tom, aby ti řekla, že to není dobré. Je o tom, aby ti pomohla pochopit, proč sebevražedné chování vzniká jako mechanismus přežití. Když se cítíš ztracený, přeplněný, neviděný, tělo je jediné, co můžeš ovládnout. A když bolest na kůži překryje bolest v duši, je to jako vypnout hlas, který ti šeptá: „Nejsi v pořádku.“ Terapie sebeútoků nepřináší rychlé řešení, ale pomáhá najít jiné způsoby, jak se uklidnit — dýchání, pohyb, psaní, hovor. Není to o tom, abys přestal dělat něco špatného. Je to o tom, abys se naučil dělat něco, co ti opravdu pomůže.

Nejde o to, kolikrát jsi si něco udělal. Jde o to, kolikrát jsi cítil, že to musíš udělat. A věř, že nejsi sám. V našem domově se s tím setkáváme každý den — s lidmi, kteří se chtějí uzdravit, ale nevědí, jak začít. Někteří přijdou s rukama zakrytými dlouhými rukávy. Někteří se poprvé odváží říct: „To jsem já.“ A pak se začne změna. Ne hned. Ale skutečně. V těchto článcích najdeš příběhy, nástroje a vědecky ověřené přístupy, které pomáhají lidem překonat sebevražedné chování — bez soudů, bez tlaku, jen s klidem a podporou.