Adaptace mindfulness: Jak se učit být přítomným bez přetížení

Adaptace mindfulness, praktický způsob, jak se učit být přítomným v okamžiku bez soudění. Also known as přítomnost v aktuálním okamžiku, je to nejvíce používaný nástroj v moderní psychoterapii, který pomáhá lidem přestat být unášeni myšlenkami o minulosti nebo budoucnosti. Nejde o to, aby jste přestali mít starosti – jde o to, abyste se naučili je vidět jako přechodné vlny, ne jako zákon.

Adaptace mindfulness se liší od jednoduchého dýchání nebo meditace. Je to postupný proces, kde se člověk učí rozpoznávat, kdy ho myšlenky unášejí, a jemně je vracet zpět do těla – do dechu, do dotyku nohou na zemi, do zvuků kolem sebe. Tento přístup funguje nejlépe u lidí, kteří se cítí přetížení, kteří se neustále kritizují nebo kteří mají problém s úzkostí. Není to náhrada za terapii, ale její silný doplněk. Více než 70 % lidí, kteří začnou s mindfulness v terapii, za tři měsíce hlásí lepší spánek, méně přepětí a větší klid v těle.

Co se stane, když to zkuste? Nejprve si všimnete, jak často vaše mysl běží sama – do budoucích problémů, do minulých chyb, do porovnávání se s ostatními. Pak se naučíte zastavit, jen na chvíli, a přijmout to, co je – bez toho, abyste se snažili změnit. Toto není pasivita. Je to aktivní klid. A právě tento klid je ten, který umožňuje terapeutické změně proběhnout. V terapii se mindfulness používá k uklidnění nervového systému, když je člověk příliš rozrušený, aby mohl mluvit o bolesti. Je to jako zastavit vůz, aby se mohl zorientovat, než pokračuje.

Nejčastější chyba? Lidé si myslí, že mindfulness znamená „něco udělat“. Ne. Znamená to „něco nechat být“. Necháte myšlenky být myšlenkami. Necháte emoce být emoce. A právě tím vytváříte prostor pro změnu. V našich článcích najdete, jak mindfulness pomáhá při PTSD, jak se používá u dětí s autismem, jak ji terapeuti integrují do rodinné terapie, a proč některé osoby zůstávají na začátku – ne protože to nefunguje, ale protože to potřebuje čas.