Ruminace: Co to je a jak se z ní dostat

ruminace, opakující se, neskončitelné myšlenky, které se točí v hlavě jako zaznamenaná píseň bez vypínače. Also known as přemýšlení na kruhu, je to nekontrolovatelný proces, kdy mozek neustále přehrává události, obavy nebo chyby — a přitom se nikdy nezastaví. Není to jen přemýšlení. Je to jako běh na běžeckém koberci: čím víc se snažíš, tím dál se nedostaneš. A přitom se cítíš vyčerpáný.

Ruminace se často objevuje spolu s úzkostí, stavem, kdy mozek předvídá nebezpečí, i když ho neexistuje nebo deprese, stavem, kdy se člověk cítí bezmocný a ztrácí smysl. Když se něco zhorší — třeba vztah, práce nebo zdraví — místo aby jsi se zaměřil na řešení, začneš si přehrávat: "Co jsem měl udělat jinak?", "Proč to vždycky dopadne takhle?", "Nikdo to nechápe jako já." Tyto myšlenky nejsou realistické. Nejsou ani užitečné. Jsou jen bolestné.

Nejhorší je, že ruminace se často předstírá jako pomoc. Vypadá to, jako bys tím řešil problém. Ale ve skutečnosti ho jen zpevňuješ. Každá opakování téže myšlenky je jako když do zdi kladete cihlu. A pak se divíte, proč se z ní nevynoří řešení. Výzkumy ukazují, že lidé, kteří ruminují, mají delší epizody deprese a horší výsledky v terapii. Protože ruminace neumožňuje změnu — jen ji blokuje.

Co tedy dělat? Nejprve poznat, že to není tvá chyba. Ruminace není znak slabosti. Je to mechanizmus, který mozek vyvinul, aby se snažil zvládnout nepříjemné pocity. Jenže místo aby pomohl, zasekl tě v pasti. Psychoterapie ti pomůže rozpoznat, kdy začínáš ruminovat, a naučí tě, jak ho přerušit — ne tím, že bys se snažil přestat přemýšlet, ale tím, že se naučíš přesměrovat pozornost. Třeba pomocí konkrétních otázek: "Co můžu dnes udělat, aby to bylo trochu lepší?" nebo "Co bych řekl příteli, kdyby se cítil stejně?"

V našich článcích najdeš praktické nástroje, které lidem skutečně pomohly. Od technik, jak přerušit myšlenkovou smyčku, přes to, jak se ruminace projevuje u lidí s autismem, až po to, jak kognitivní restrukturalizace mění tyto myšlenky na něco, co už nezničí tvůj den. Někteří z nich se dostali z ruminace jen tím, že začali psát, co cítí — a ne co si o tom myslí. Jiní zjistili, že jejich myšlenky nejsou pravda, ale jen návyk. A všichni zjistili, že nejsou sami.