Bigorexie – co to je a jak ji zvládnout

When working with bigorexie, přehnaná posedlost budováním svalové hmoty, která vede k neustálému srovnávání s nerealistickými ideály a nutkavému tréninku. Also known as muscle dysmorphia, it často souzní s tělesná dysmorfie, zkreslené vnímání vlastního těla a nízká sebeúcta a vyžaduje zásah psychoterapie, cílící na změnu myšlenkových vzorců a emočních reakcí.

Proč je bigorexie stále častější? Moderní sociální média, fitness influencerů a neustálý tlak na dokonalý vzhled vytvářejí prostředí, kde se tělesná konverze stává měřítkem úspěchu. Tento sociální kontext ovlivňuje sebehodnocení, vnitřní pocit hodnoty, který se často odvíjí od fyzické prezentace. Když se sebehodnocení zhroutí pod nerealistickými očekáváními, objevuje se cyklus nadměrného tréninku, přísných diet a neustálého sledování pokroku – což je typický znak bigorexie. Významná souvislost je, že kognitivně‑behaviorální terapie, metoda zaměřená na identifikaci a změnu maladaptivních myšlenek a chování pomáhá přerušit tento cyklus tím, že učí klienty rozpoznat myšlenky typu „nedostatečně silný“ a nahradit je realističtějšími přesvědčeními. Semantické trojice, které se zde objevují, jsou: bigorexie zahrnuje přehnaný trénink; bigorexie vyžaduje psychoterapeutickou intervenci; kognitivně‑behaviorální terapie cílí na změnu negativních myšlenek.

V praxi to může znamenat sledování deníku tréninku, rozpoznání spouštěčů (např. stress, sociální srovnání) a práce s terapeutem na nastavení zdravých cílů. Důležité je také zapojit skupinovou terapii, prostředí, kde sdílené zkušenosti podporují motivaci a redukují pocit izolace. Níže najdete výběr článků, které podrobně popisují, jak diagnostikovat bigorexii, jaké jsou nejčastější související poruchy jako tělesná dysmorfie nebo poruchy příjmu potravy, a jaké terapeutické přístupy – od KBT po trauma‑informed terapie – mohou vést ke skutečné změně. Ponořte se do praktických rad, příkladů z praxe a tipů, které vám pomohou získat kontrolu nad svým tělem i myslí.